Procházky Prahou: méně známé poklady při venkovních únikových hrách

Vítej v dalším článku ze série „Procházky Prahou“, který tě zavede na unikátní dobrodružství spojené s venkovními únikovými hrami. Tento pátý díl ti přinese neobvyklý pohled na některé z nejvýznamnějších památek v Praze, které můžeš objevit během hraní venkovních únikových her. Památky, které jsme pro tebe vybrali, jsou všechny vidět po trase jedné z venkovních únikových her, takže je můžeš prozkoumat během řešení hádanek a úkolů přímo v srdci historické Prahy.

Pokud jsi ještě nečetl(a) předchozí články, neváhej se podívat na první díl, druhý díl, třetí díl a čtvrtý díl, kde se dozvíš více o fascinujících dobrodružstvích a historických skvostech Prahy.

V tomto článku se zaměříme na méně známé, ale o to zajímavější detaily o Orloji, Týnském chrámu, Staroměstském náměstí, Stavovském divadle a Karolinu. Tyto informace nejsou běžně dostupné, a tak ti umožní poznat Prahu z úplně nové perspektivy a obohatit svůj zážitek z venkovní únikové hry.

Proč jsou venkovní únikové hry tak populární?

Venkovní únikové hry kombinují dobrodružství, týmovou spolupráci a řešení hádanek s možností objevování historických památek. Během hry se dostaneš na místa, která jsou často přehlížena, a objevíš zajímavé historické souvislosti, které by tě jinak možná minuly. Tento interaktivní způsob prozkoumávání města ti umožní vidět Prahu v úplně novém světle a učinit tvou návštěvu nezapomenutelnou.

Orloj

Zabezpečení proti povodním

Orloj, jeden z nejznámějších symbolů Prahy, je známý svou odolností vůči povodním. Když byl Orloj stavěn v roce 1410, jeho konstruktéři si byli vědomi častých záplav v Praze. Navrhli ho proto tak, aby jeho klíčové mechanismy byly vyvýšeny nad úroveň možných záplav. V suterénu radnice, kde je Orloj umístěn, se dokonce nachází speciální kanály, které odvádí vodu v případě povodní. Tyto kanály jsou stále funkční a byly několikrát využity, například při velkých povodních v roce 2002.

Astronomický model Ptolemaia

Orloj je jedním z mála hodinových mechanismů na světě, který používá geocentrický model Ptolemaia. Tento model, který byl v době svého vzniku již zastaralý, znázorňuje Zemi jako střed vesmíru, kolem které obíhají ostatní planety. Mechanismus Orloje zobrazuje polohy Slunce a Měsíce relativně k Zemi, což je velmi unikátní. Ptolemaiův model zde nebyl zvolen kvůli jeho přesnosti, ale spíše pro svou historickou hodnotu a jako ukázka tehdejšího chápání vesmíru.

Komplexní mechanismus kalendáře

Orloj není jen o měření času; je to také kalendář, který sleduje pohyblivé svátky, fáze Měsíce a další astronomické jevy. Tento kalendářní mechanismus, navržený Mikulášem z Kadaně, zahrnuje speciální kotouče, které se posouvají každý den a ukazují aktuální datum, měsíční fáze a polohu znamení zvěrokruhu. Co je méně známé, je to, že Orloj také obsahuje systém, který vypočítává Velikonoce podle složitého cyklického algoritmu, který bere v úvahu pohyblivý datum tohoto svátku.

Význam figur

Na Orloji se nachází čtyři hlavní figury: Smrtka, Turek, Marnivec a Lakomec. Každá z nich má symbolický význam. Smrtka, držící přesýpací hodiny, připomíná, že čas neúprosně plyne a smrt čeká na každého. Turek symbolizuje strach z Osmanské říše, která v té době hrozila střední Evropě. Marnivec se zrcadlem v ruce symbolizuje marnivost a pýchu, zatímco Lakomec, držící měšec s penězi, představuje chamtivost a materialismus. Tyto figury byly vybrány, aby reflektovaly morální výzvy tehdejší společnosti.

Přesnost měření času

I přes své stáří je Orloj překvapivě přesný. Při svém vzniku byl považován za technologický zázrak. Mechanismus Orloje, který zahrnuje složité soustavy kol a hřídelí, je schopen měřit čas s přesností na několik sekund. To bylo možné díky pokročilému návrhu a pečlivé kalibraci, která se prováděla několikrát za den. Orloj také obsahuje tzv. astroláb, který ukazuje pohyby nebeských těles na nebeské sféře, což je považováno za jeden z nejpřesnějších středověkých přístrojů svého druhu.

 

Týnský chrám

Dvojité věže s odlišným designem

Týnský chrám je známý svými dvěma věžemi, které mají odlišný design. Jižní věž je výrazně větší než severní, což symbolizuje dualitu mužského a ženského principu. Tato asymetrie není jen estetickým rozhodnutím, ale má i praktický význam. Větší věž sloužila jako hlavní zvonice, zatímco menší věž byla využívána jako strážní věž. Toto rozdělení umožnilo lepší distribuci zvukového signálu a poskytovalo lepší výhled na okolní oblasti.

Gotické relikvie

Uvnitř Týnského chrámu se nachází mnoho vzácných gotických relikvií, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Patří mezi ně sochy a náhrobky z 14. století, které byly pečlivě zachovány. Například náhrobek Jana Rokycany, významného českého kazatele a husitského teologa, je ukrytý v jedné z bočních kaplí a je přístupný jen při zvláštních příležitostech. Tyto relikvie byly často skryty a zachovány díky péči mnichů, kteří je chránili před zničením během husitských válek a pozdějších období náboženských nepokojů.

Unikátní oltářní obraz

Hlavní oltářní obraz v Týnském chrámu, který vytvořil slavný renesanční malíř Karel Škréta, je považován za mistrovské dílo. Tento obraz, nazvaný „Nanebevzetí Panny Marie“, zobrazuje Pannu Marii obklopenou anděly a světci. Obraz je nejen uměleckým skvostem, ale také důležitým symbolem náboženského dědictví České republiky. Škréta byl povolán k vytvoření tohoto díla jako uznání jeho uměleckého talentu a hluboké zbožnosti.

Důležitost pro husitské hnutí

Týnský chrám hrál klíčovou roli během husitského hnutí v 15. století. Byl centrem husitských aktivit a místem, kde se konaly důležité náboženské obřady a setkání. Chrám byl často využíván pro kázání Jana Husa a jeho následovníků, kteří zde šířili své myšlenky o reformě církve. Týnský chrám se stal symbolem odporu proti katolické církvi a jeho význam přesahuje hranice České republiky, ovlivňujíc celé evropské reformní hnutí.

Osmiboká kaple

Na jižní straně Týnského chrámu se nachází méně známá osmiboká kaple, která je jedním z nejstarších dochovaných románských prvků v Praze. Tato kaple, zasvěcená sv. Vojtěchu, byla postavena ve 12. století a je významná svou unikátní architekturou a freskami, které zobrazují scény ze života sv. Vojtěcha. Kaple byla často využívána jako místo soukromých modliteb pro šlechtické rodiny a je dnes přístupná jen během speciálních prohlídek.

 

Staroměstské náměstí

Skrytá historie popraviště

Staroměstské náměstí je známé svou bohatou historií, ale málokdo ví, že bylo místem popravy 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře v roce 1621. Poprava proběhla na speciálně postavené dřevěné konstrukci, která byla po akci rychle odstraněna. Místo popravy je dnes označeno malým památníkem, ale detaily tohoto tragického dne jsou méně známé. Poprava byla veřejnou událostí, které přihlíželo tisíce lidí, a byla zamýšlena jako varování proti vzpouře proti habsburské monarchii.

Středověké podzemí

Pod Staroměstským náměstím se nachází rozsáhlé podzemní prostory pocházející ze středověku. Tyto prostory sloužily jako sklady, úkryty a dokonce i jako vězení. V některých částech podzemí jsou dodnes viditelné stopy po původních kamenných schodech a místnostech, které byly využívány jako sklady pro obchodníky, kteří měli své stánky na náměstí. Přístup do těchto prostor je možný pouze při speciálních prohlídkách, které odhalují tajemství těchto dávno zapomenutých míst.

Originální dlažba

Část dlažby na Staroměstském náměstí pochází z 14. století. Tato dlažba byla pečlivě zachována a doplněna novými kameny, které věrně kopírují původní vzor. Je to jedno z mála míst, kde můžeš doslova kráčet po středověké cestě. Při podrobnějším zkoumání můžeš najít různé znaky a rytiny, které byly v dlažbě vytvořeny tehdejšími řemeslníky a obchodníky jako znamení jejich obchodů a cechů.

Astronomické ukazatele

Na Staroměstském náměstí se nachází několik astronomických ukazatelů, které byly používány k měření času a sledování pohybu hvězd.  Jedním z nich je například meridián neboli místní poledník, který byl používán k měření slunečního času a určování poledne. Meridián se nachází poblíž Orloje a je vyznačen v dlažbě jako tenká linie na východní straně náměstí.

Revoluční shromáždění

Staroměstské náměstí bylo často místem politických shromáždění a revolucí. V roce 1848 zde probíhaly demonstrace během tzv. Pražského povstání, které bylo součástí širšího evropského revolučního hnutí. Během těchto shromáždění se zde setkávali revolucionáři a diskutovali o budoucnosti Evropy. Náměstí se tak stalo místem nejen obchodních aktivit, ale také politických debat, které měly velký vliv na dějiny celé Evropy.

 

Stavovské divadlo

Unikátní akustika

Stavovské divadlo je jedno z mála divadel v Evropě, které si zachovalo původní akustiku z 18. století. Akustika je tak dokonalá, že i bez mikrofonů je slyšet každý šepot z jeviště až do poslední řady. Tento fakt je dán nejen kvalitním designem interiéru, ale také použitím speciálních materiálů, které byly pečlivě vybrány pro jejich zvukově izolační vlastnosti. Akustika divadla byla navržena tak, aby poskytovala optimální zvukový zážitek bez nutnosti moderních technologických vylepšení.

Mozartův soukromý box

Wolfgang Amadeus Mozart měl ve Stavovském divadle svůj vlastní box, odkud sledoval premiéru své opery Don Giovanni. Tento box je dnes zachován a můžeš ho vidět při prohlídkách divadla. Box se nachází na druhém balkoně na pravé straně hlediště a je označen pamětní deskou. Mozartův box byl považován za prestižní místo, odkud mohl skladatel sledovat reakce publika a zároveň si užívat svého vlastního díla.

Významná politická role

Stavovské divadlo bylo místem mnoha důležitých politických událostí. V roce 1848 zde probíhala zasedání říšského sněmu, který projednával nové zákony a reformy během revolučního období. Divadlo se tak stalo nejen centrem kulturního života, ale také místem politických debat a rozhodnutí, které měly vliv na budoucnost celé Evropy. Během zasedání byly diskutovány otázky jako svoboda tisku, rovnost před zákonem a zrušení feudálních práv.

Podzemní chodby

Pod divadlem se nachází rozsáhlý systém podzemních chodeb, které sloužily nejen k dopravě kulis a herců, ale také jako úkryt během válečných konfliktů. Tyto chodby jsou dnes z velké části nepřístupné veřejnosti, ale jejich historie je fascinující. Chodby byly využívány nejen během inscenací, ale také během různých krizových situací, jako byl například bombardování během druhé světové války. Dnes se zde nachází skladovací prostory a technické zázemí divadla.

Renovace za okupace

Během nacistické okupace probíhala v divadle rozsáhlá renovace, která byla financována z německých fondů. Renovace měla za cíl zlepšit divadlo pro německé publikum a byla provedena pod dohledem německých architektů. Tyto úpravy zahrnovaly modernizaci technického zázemí, zlepšení akustiky a rekonstrukci interiéru, která měla přizpůsobit divadlo pro potřeby nacistické propagandy. Po válce byly některé z těchto úprav odstraněny, aby se divadlo vrátilo k původnímu českému charakteru.

 

Karolinum

Sídlo univerzitní knihovny

V 15. století bylo Karolinum sídlem jedné z nejstarších univerzitních knihoven v Evropě. Tato knihovna obsahovala mnoho vzácných rukopisů a knih, které byly později přeneseny do Klementina. Karolinum jakožto centrum vzdělávání a kultury hrálo klíčovou roli v šíření vědění a akademického výzkumu. Knihovna byla vybavena vzácnými rukopisy z oblasti přírodních věd, filozofie a teologie, které byly získány díky rozsáhlým kontaktům univerzity s ostatními evropskými institucemi.

Skrytá gotická kaple

V Karolinu se nachází méně známá gotická kaple, která byla dlouhou dobu skryta za novějšími barokními úpravami. Tato kaple, zasvěcená sv. Barboře, byla objevena až během renovací v 20. století a je významná svou unikátní architekturou a bohatou výzdobou. Kaple je zdobena freskami, které zobrazují scény ze života sv. Barbory a dalšími biblickými motivy. Fresky byly dlouho skryty pod vrstvami omítky a jejich objev byl významnou událostí pro českou památkovou péči.

Politické shromáždění

V roce 1618 zde proběhlo klíčové politické shromáždění, které vedlo k tzv. českému stavovskému povstání. Toto shromáždění bylo jedním z hlavních impulsů pro třicetiletou válku, která měla zásadní vliv na historii celé Evropy. Stavové se zde setkali, aby diskutovali o možnostech obrany proti habsburskému absolutismu a plánovali defenestraci zástupců císaře. Tato událost měla dalekosáhlé důsledky a je považována za jeden z klíčových momentů českých dějin.

Univerzitní nemocnice

Během středověku sloužilo Karolinum také jako univerzitní nemocnice, kde byli léčeni studenti a profesoři. Tato nemocnice byla vybavena moderními lékařskými přístroji své doby a hrála klíčovou roli v rozvoji lékařství v Čechách. Nemocnice poskytovala zdravotní péči nejen univerzitní komunitě, ale také širší veřejnosti, a byla známá svými pokročilými metodami léčby a výzkumem v oblasti medicíny. Lékaři z Karolina byli často zváni k léčbě významných osobností a královského dvora.

Původní nástěnné malby

V některých částech Karolina se dodnes zachovaly původní nástěnné malby z 14. století, které představují scény z každodenního života středověkých studentů. Tyto malby jsou jedním z nejstarších dochovaných příkladů univerzitního umění v Evropě a poskytují cenné informace o tehdejším životě na univerzitě. Malby zobrazují například výuku, zkoušky, ale i volnočasové aktivity studentů, což nám umožňuje nahlédnout do minulosti a pochopit, jak se žilo a studovalo na jedné z nejstarších univerzit v Evropě.

Závěr

Praha je město plné historie a tajemství, které čekají na své objevení. Venkovní únikové hry ti nabízejí jedinečnou příležitost prozkoumat toto fascinující město zcela novým způsobem. Využij tuto šanci a objev místa, která možná znáš, ale nikdy jsi nepoznal(a) jejich skrytá tajemství. Pokud tě zajímá více o dalších historických pokladech Prahy, nezapomeň si přečíst i předchozí články ze série „Procházky Prahou“.

[ssba-buttons]